Úvodní strana Veřejnost a spotřebitelé Proč je nutné recyklovat? Stará elektrozařízení už neházíme do popelnic

Třetina domácností odevzdává stará elektro zařízení k likvidaci

Vysloužilá elektrozařízení odevzdává k recyklaci přibližně třetina českých domácností. V souvislosti s ekonomickou recesí přestali lidé vyřazovat spotřebiče výměnou za novější model a ve větší míře je využívají po celou dobu jejich životnosti.

"Zpětný odběr elektrospotřebičů" se stal součástí každodenního slovníku

K nejdůležitějším zjištěním patří skutečnost, že celých 96 % dotazovaných zástupců českých domácností v průzkumu uvedlo konkrétní vlastní vysvětlení pojmu zpětný odběr. Toto slovní spojení se tedy za pouhých pět let, kdy systém zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení funguje, stalo běžnou součástí každodenního slovníku Čechů.

Pravdou ovšem je, že představa o tom, co to zpětný odběr je, popsaná v některých odpovědích, stále není tak docela přesná. 42 % dotázaných definovalo pojem zpětný odběr jako „předání nefunkčních elektrozařízení k likvidaci“. Další se ale domnívají, že se jedná o „poplatek za odběr starých spotřebičů“, „výměnu starých spotřebičů za nové“ nebo také „ekologické zlikvidování drahých přístrojů“.

Stouplo i povědomí o možnostech materiálového využití

Vysoké je také povědomí o možnostech recyklaci a využití surovin získaných z odevzdaných spotřebičů. Především díky informačním kampaním, kterým dominuje zejména seriál akcí Zatočte s elektroodpadem, se pouhých 5% dotázaných vyslovilo nesouhlasně k výroku „z vyřazených elektrozařízení lze použít mnoho surovin pro výrobu nových výrobků“.

· dalších 24% účastníků průzkumu s ním „spíše nesouhlasí“

· 39% „spíše souhlasí“

· 31% „rozhodně souhlasí“

Už od roku 2006, kdy byl proveden první ze tří průzkumů, roste kontinuálně podíl respondentů, kteří hodnotí své informace o zpětném odběru elektrozařízení jako dostačující. Letošní průzkum přesto ukázal, že je ještě co zlepšovat i v této oblasti. Přibližně třetina dotázaných si totiž stále myslí, že některé malé spotřebiče patří do běžné popelnice nebo do kontejneru na tříděný odpad.

Ekologické chování ovlivňuje vzdálenost

Češi nejčastěji odevzdávají k recyklaci:

· kopírky (63 %)

· ledničky (60 %)

· elektrické sekačky na trávu (52 %).

S tím, jak roste informovanost o celém systému zpětného odběru vysloužilých spotřebičů, ale také stoupají nároky Čechů na jeho komfortní fungování. Opakované průzkumy například ukazují, že o celé desítky procent klesá deklarovaná vzdálenost, kterou jsou lidé ochotni ujít nebo ujet s nefunkčním elektrospotřebičem na sběrné místo.

„Říkáme tomu distanční aspekt,“ vysvětluje Jiří Remr z Markentu a upřesňuje: „Malé spotřebiče, jako třeba fény, jsou obyvatelé ochotni dopravit průměrně na vzdálenost 1417 metrů, velké na 1475 metrů.“

Kdo rozhoduje o koupi a kdo o likvidaci elektrospotřebičů

Průzkum se ovšem nezabýval otázkou, jak daleko jsou zákazníci ochotni dojít nebo spíš dojet nakoupit nový spotřebič. Popsal zato velmi detailně, kdo v typické domácnosti o koupi rozhoduje. Stejně důkladně pak zkoumal, kdo rozhoduje o způsobu likvidace po skončení životnosti.

Například o nákupu velkých domácích spotřebičů, jako jsou lednice nebo pračky, rozhoduje ze 43 procent případů celá rodina. O způsobu likvidace „vysloužilců“ se ale tento „kolektivní orgán“ radí jen ve 28 % případů. Většinou se o ni tedy musí postarat jeden konkrétní člen domácnosti, podle zjištění výzkumníků nejčastěji ten, kdo domů přináší nejvíce peněz.

A musíme si přiznat, že právě během posledních dvou let se českým domácnostem peníze nevydělávaly právě snadno, což ukazuje prodlužování doby, po kterou dnes musejí spotřebiče sloužit bez ohledu na to, že na trhu jsou v bohaté nabídce jiné, výkonnější a úspornější. Možná tak ubylo i času, který mohou ekonomicky aktivní lidé věnovat čemukoli mimo výdělečné činnosti.

Sběrná síť je stále hustší

Jedná se ale jen o subjektivní pohled. Zcela objektivně vzato se faktická průměrná vzdálenost do nejbližšího sběrného dvora rovněž rapidně zmenšila: dnes činí 3138 metrů, k nejbližšímu prodejci, který zdarma odebere starý spotřebič, to mají české domácnosti v průměru 2806 metrů.

Je to tím, že sběrná síť je stále hustší. Dnes už zahrnuje 10 865 unikátních sběrných míst. Historicky první místo zpětného odběru bylo otevřeno před pěti lety na Ministerstvu životního prostředí ČR.

Za tu dobu už bylo v Česku ekologicky zpracováno přes 150 tisíc tun elektroodpadu. Více než 90 tisíc tun z tohoto množství má na kontě ELEKTROWIN.