Zákon č. 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností v platném znění upravuje rovněž povinnosti posledních prodejců v souvislosti se zpětným odběrem elektrozařízení. Ustanovení § 66 zákona o výrobcích s ukončenou životností zní takto:
„Poslední prodejce elektrozařízení určených k použití v domácnostech zajistí, aby konečný uživatel měl při nákupu elektrozařízení možnost bezplatně odevzdat ke zpětnému odběru použité elektrozařízení v místě prodeje nebo dodávky nového elektrozařízení, a to ve stejném počtu kusů prodávaného elektrozařízení podobného typu a použití.
Odevzdat bezplatně ke zpětného odběru použité elektrozařízení, u něhož žádný z vnějších rozměrů nepřesahuje 25 cm, bez ohledu na výrobní značku a bez vázání na nákup zboží, v místě prodeje nového elektrozařízení nebo v jeho bezprostřední blízkosti po celou provozní dobu, jestliže velikost prodejní plochy určené k prodeji elektrozařízení je alespoň 400 m2.“
Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že použité elektrozařízení pocházející z domácností, na které se dle Přílohy č. 1 k zákonu 542/2020 Sb. vztahuje povinnost zpětného odběru, je poslední prodejce povinen přijmout od spotřebitele v místě prodeje nebo dodávky ve stejném počtu kusů, v jakém si spotřebitel u posledního prodejce nakupuje nové elektrozařízení. Zároveň se musí jednat o elektrozařízení podobného typu a použití. Spotřebitel při tomto typu zpětného odběru (princip kus za kus) není poslednímu prodejci povinen prokazovat, zda elektrozařízení, které chce při nákupu nového elektrozařízení odevzdat do zpětného odběru, koupil u tohoto posledního prodejce. Poslední prodejce tedy není oprávněn vyžadovat po spotřebiteli předložení účetního dokladu.
