Newsletter 2023

Milí partneři a příznivci recyklace elektra!
Předkládáme vám jubilejní desáté číslo elektronického zpravodaje EWIN. Jako vždy vám chceme poskytnout nejzajímavější zprávy z oblasti recyklace elektroodpadu. Pohodu při čtení a plno optimismu přejeVáš Elektrowin

EDITORIAL PANA ROMANA TVRZNÍKA, PŘEDSEDY PŘEDSTAVENSTVA

Je mi potěšením napsat úvod k našemu pravidelnému informačnímu zpravodaji. Letošní rok nebyl úplně jednoduchý, ale určitě přinesl i významná pozitiva, na která se ve svém příspěvku zaměřím.

K těm nejvýznamnějším patří skutečnost, že od 1. 7. 2023 mají ze zákona všichni zpracovatelé elektroodpadu povinnost být certifikováni dle evropských standardů CENELEC. Zpracovatelé, kteří s námi spolupracují dlouhodobě tuto certifikaci mají již několik let a svůj certifikát opakovaně obhájili. Pro ostatní zpracovatele představovalo získání certifikátu velkou výzvu, pro některé dokonce nepřekonatelnou překážku. Ti zpracovatelé, kteří certifikátem nedisponují přestali být zpracovateli, ale zůstali místy zpětného odběru. Certifikáty nám navíc umožnily rozšířit spolupráci i s dalšími zpracovateli. Výsledkem je výrazný nárůst míry sběru ve srovnání s rokem 2022.

V oblasti informovanosti jsme spustili novou aktivitu Zaostřeno na elektro, pro kterou byla vytvořena zvláštní webová stránka www.zaostrenonaelektro.cz. Smyslem Zaostřeno je informovat širokou veřejnost srozumitelnou formou o nutnosti zpětného odběru a významu recyklace nejen jako prostředku ke zlepšení životního prostředí, ale i jako významného zdroje surovin. Podzimní kampaň jsme rovněž propojili s Mezinárodním dnem elektroodpadu a Recyklačním víkendem organizovaným společně s Národním technickým muzeem. Výsledkem byl nebývalý zájem médií – nejen tradičních tištěných a webových, ale i televizních stanic s největší sledovaností. Zaznamenaly jsme velmi povedené výstupy v hlavních Událostech ČT, ve Víkendu na Nově a Interview na CNN Prima News. V blízké době se na stránkách Zaostřeno objeví i klip, který sleduje cestu vysloužilého spotřebiče ze sběrného místa ke zpracovateli a ukazuje i materiály získané recyklací a výrobky z nich. Jsem moc rád, že díky naší kampani Národní technické muzeum zaznamenalo rekordní počet nabídek na darování spotřebičů s tím, že několik exponátů je natolik unikátních že obohatí expozici Technika v domácnosti v NTM.

Velmi si vážím i pokračující spolupráce se sbory dobrovolných hasičů. Proto mi bylo ctí a potěšením předat odměnu vítězi Recykloligy, kterými se stal SDH Sedlice. Pro předání ocenění jsme zvolili netradiční místo – výstavu hasičské techniky Pyrocar, které jsme se rovněž zúčastnili s naším informační stánkem a nafukovací atrakcí. Velmi jsem ocenil profesionalitu organizátorů akce i nebývalý zájem návštěvníků.

V listopadu jsme uspořádali seminář pro výrobce, kde jsme představili praktické aspekty nové legislativy, naše výsledky a aktivity za uplynulý rok. Účastníci z řad našich výrobců velmi ocenili účast společnosti Ecobat, jejíž jednatel pan Kratochvíl přítomné seznámil s novými povinnostmi ve zpětném odběru elektrozařízení. Zajímavá byla i prezentace sdružení Applia, která se zaměřila na projekt, jehož cílem je získat studenty pro práci servisních techniků domácích spotřebičů, kterých je kritický nedostatek. V neposlední řadě musím zmínit i můj příspěvek, který se zaměřil na surovinovou politiku EU a naší závislost na dovozu kritických surovin.

Děkuji vám za spolupráci v roce 2023, přeji vám pevné zdraví a úspěšný rok 2024.

Váš
Roman Tvrzník

Předseda představenstva
ELEKTROWIN a.s.

• • •

ZAOSTŘENO NA ELEKTRO NABÁDÁ K RECYKLACI

Informační kampaň Zaostřeno na elektro má za cíl zvýšit povědomí o správném nakládání s vysloužilými spotřebiči a zvýšit tak podíl elektroodpadu, který je předán na recyklaci. Bohužel i v dnešní době stále mnoho vysloužilých elektrospotřebičů končí ve směsném odpadu nebo na nelegálních skládkách. Problémem také je, že si lidé často ponechávají poškozené či nefunkční spotřebiče doma a odkládají dobu, kdy je odnesou na sběrné místo. Podle průzkumu, který nezisková společnost Elektrowin, která stojí za projektem Zaostřeno na elektro, realizovala ve spolupráci s programem Recyklohraní, zůstává v českých domácnostech zbytečně zhruba polovina nepoužívaných vysloužilých mobilních telefonů a čtvrtina ostatních spotřebičů.

„Na použité elektrospotřebiče už dávno nenahlížíme jako na nepotřebný odpad, ale vidíme v nich cenné suroviny pro výrobu nových produktů,“ říká Roman Tvrzník, předseda představenstva ELEKTROWIN a.s., a dodává: „Proto je velmi důležité, aby lidé zbytečně neodkládali čas, kdy starou pračku, ledničku, mixér, vysavač nebo mobil odnesou na sběrné místo. Čím dříve to udělají, tím dříve je budeme moci předat na recyklaci. Recyklace je cestou, jak snižovat množství surovin, které bychom jinak museli těžit v přírodě, zvyšovali tím emise skleníkových plynů a poškozovali si tím naše životní prostředí.“

Vypojením ze zásuvky život spotřebiče nekončí

Projekt Zaostřeno na elektro upozorňuje, že vypojením ze zásuvky život spotřebiče nekončí. Prostřednictvím nového webu poskytuje ucelené informace o významu třídění a recyklace, přibližuje, jaké máme elektrospotřebiče a jak s nimi nakládat, když doslouží. Je zde rovněž schéma recyklačního koloběhu, přibližující, co se s elektrospotřebičem děje poté, co ho odevzdáme na sběrné místo.

Projekt má svůj facebookový a instagramový profil a provází ho venkovní akce po celé ČR, vzdělávací akce na školách. Během dubna v rámci Dne země a října v rámci Mezinárodního dne elektroodpadu probíhala mediální kampaň v televizich, rozhlase a tisku. Více o recyklaci se tak mohli dozvědět diváci ČT, Novy i Primy.

Funkční spotřebiče lze také věnovat na charitu nebo dalším neziskovkám

Vedle samotné recyklace se projekt Zaostřeno na elektro věnuje také tomu, že elektrospotřebiče, které ještě fungují, ale které z nějakých důvodů nevyužijeme, můžeme věnovat lidem, kteří je mohou ocenit. Příkladem je projekt Jsem zpět – na webu projektu se dozvíte, kde takové spotřebiče odevzdat. Po kontrole provozuschopnosti a bezpečnosti budou darovány charitám a neziskovým organizacím.

V odevzdávání vysloužilého elektra máme rezervy

Skutečnost, že Češi mají rezervy v odevzdávání nepotřebného elektra na recyklaci, potvrdil letošní průzkum realizovaný neziskovou společností Elektrowin ve spolupráci se školním vzdělávacím programem Recyklohraní. Tři tisíce žáků druhého stupně základních škol a studentů středních škol v něm odpovídaly na otázky, kolik mají doma elektrospotřebičů a jak s nimi nakládají, když doslouží.

Průzkum ukázal, že v domácnostech víme, kam správně vysloužilé elektro odnášet. Vyplynulo z něj však také zjištění, že než se tak stane, uplyne mnohdy dlouhý čas. Například velké elektrospotřebiče, jako jsou ledničky, pračky nebo trouby, když zcela doslouží a nejdou už opravit, si doma ponechává 22 % domácností. Ještě horší je situace u mobilních telefonů – ty si doma na památku nechává 40 % domácností.

Pojďme to změnit!

Projekt Zaostřeno na elektro si klade za cíl změnit přístup ke třídění elektra a zvýšit důslednost v odevzdávání nepoužívaných spotřebičů k recyklaci má velký smysl. Vždyť recyklací elektrozařízení můžeme získat materiály k výrobě nových spotřebičů, a tím odlehčit naší planetě. Elektroodpad obsahuje v průměru 60 % železných kovů a 4 % neželezných kovů, mezi které patří především hliník a měď, v menší míře také drahé kovy, jako jsou zlato, stříbro a platina. Dále obsahuje 26 % plastů a 2 % skla. Důležité je, že při recyklaci zachytíme škodlivé látky ze spotřebičů, jako jsou chladicí kapaliny, rtuť nebo kadmium, a zamezíme, aby znečišťovaly životní prostředí. Na cestě k vyšší míře recyklace elektroodpadu je osvěta pro správné třídění nezbytná. Projekt Zaostřeno na elektro k ní aktivně přispívá.

• • •

LISTOPADOVÝ SEMINÁŘ SE ZAMĚŘIL NA ZÁKON O VÝROBCÍCH S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ, BUDOUCNOST SERVISŮ I KRITICKÉ SUROVINY

Začátkem listopadu uspořádal kolektivní systém Elektrowin volně přístupnou multitematickou konferenci, která se zaměřila na aktuální i dlouhodobá klíčová témata pro sektor (nejen) domácích spotřebičů. Vedle Romana Tvrzníka a Jiřího Janouškovce z Elektrowinu hovořili na akci i šéf zdejší pobočky APPLiA CZ Radek Hacaperka, zástupci advokátní kanceláře Elektrowinu či kolektivního systému Ecobat.

Hlavním tématem, jímž se současně celá akce otevřela, byl nový zákon o výrobcích s ukončenou životnostní, a to i v kontextu kolektivních systémů a jejich povinností, respektive povinností výrobců a prodejců. Přestože nová legislativa platí už od začátku roku 2021, covidová opatření v té době bránila zorganizování podrobného semináře. V průběhu posledních dvou let se navíc objevila další témata, jako je nové nařízení EU o bateriích či konkrétnější uchopení problematiky kritických surovin ze strany Unie. Elektrowin se proto rozhodl uspořádat seminář, kde se k těmto a dalším tématům vyjádřili přední odborníci.

Odpadová legislativa a výrobky s ukončenou životností

Povinnosti výrobců v oblasti dodržování zákona č. 542/2020 Sb. připomněli zástupci právní kanceláře s důrazem na uvádění recyklačních příspěvků na daňových dokladech.

Zákon č. 542/2020 Sb. v praxi

Dosavadní výsledky za rok 2023 (k měsíci říjnu) na akci prezentoval samotný pořadatel, tedy společnost Elektrowin. Jiří Janouškovec, manažer klientského servisu firmy, prozradil, že za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl Elektrowin rekordní úrovně míry sběru. Konkrétně to je 74 %. Přispěla k tomu i nedávná povinnost zpracovatelů elektroodpadu získat certifikaci potvrzující jejich způsobilost s odevzdanou vysloužilou technikou nakládat v souladu s evropskými normami. Elektrowin s některými nově certifikovanými zpracovateli navázal v loňském a letošním roce spolupráci.

Velmi zajímavá byla i část věnovaná tomu, která elektrozařízení ještě spadají pod zákon o výrobcích s ukončenou životností a která nikoliv. Ve sporných případech se vyjadřuje přímo Ministerstvo životního prostředí.

Jiří Janouškovec se zaměřil v další části své prezentace na téma kolektivních systémů obecně. Zdůrazněna byla informace, že povinnosti výrobců sice může na základě smlouvy zajistit kolektivní systém, ale neznamená to, že by se přenášela i zákonná odpovědnost výrobce. Je tedy na výrobcích, aby si plnění povinností u svého kolektivního systému ověřovali.

Janouškovec také upozornil na povinnost všech kolektivních systémů vytvořit po uplynutí pěti let od udělení oprávnění k provozování kolektivního systému finanční rezervu odpovídající nejméně 50 % celkových nákladů z předcházejícího účetního období. Dle veřejně dostupných údajů za rok 2022 plnil tuto povinnost ze tří největších kolektivních systémů v oboru technického spotřebního zboží pouze Elektrowin.

Kritické suroviny konečně v hledáčku Evropské unie

Následně se ujal slova Roman Tvrzník, předseda představenstva ELEKTROWIN a.s., který si připravil velmi zajímavou prezentaci o situaci na trhu kritických surovin v kontextu s politickou situací. I když se o kritických surovinách, jako jsou vzácné kovy a další nerosty a další přírodní materiály, hovoří poměrně intenzivně už více než dekádu, nařízení, které by stanovilo jednotnou strategii členských zemí, vzniká až nyní. A to hlavně v důsledku ruské agrese na Ukrajině a ochlazení vztahů s některými totalitněji laděnými režimy včetně Číny.

Evropská unie dováží ze třetích zemí až 100 % kritických surovin, které se podílejí na 23 % jejího HDP. Z více než 80 % jsme přitom závislí na třetích zemích u 19 z celkových 34 kriticích surovin. Čísla to nejsou vůbec pěkná. Situaci zhoršuje fakt, že dovoz probíhá ze zemí nepřátelských, kam nyní nepochybně spadá Rusko, zemí, s nimiž má Západ napjaté vztahy, především jde o Čínu, a ze zemí s nepříliš stabilní politickou situací – sem můžeme zařadit některé země Jižní Ameriky a Afriky. Jen samotná Čína dodává EU z kriticích surovin 97 % hořčíku, 85 % lehkých kovů vzácných zemin a dokonce 100 % těžkých kovů vzácných zemin.

Evropská komise prezentovala letos v březnu návrh na regulaci kritických surovin – cílem je zajistit bezpečnější, diverzifikovanější a udržitelnější dodávky kriticích surovin. A to zejména posílením oběhového hospodářství, protože sama Evropa příliš primárních zdrojů těchto materiálů nemá nebo je problematické je na jejím území těžit. Dále pak posílením partnerství se třetími zeměmi, jako jsou Ukrajina, Kazachstán, Argentina, Grónsko, Kanada a některé další.A jaké má EU konkrétně cíle? Jsou konkrétně čtyři a nejsou vůbec malé. Roman Tvrzník během své přednášky označil některé z nich až za nerealistické. Každopádně jsou to:

10 % roční spotřeby každé strategické suroviny musí být vytěženo v Evropě
50 % roční spotřeby každé strategické suroviny musí být upraveno v Evropě
20 % roční spotřeby každé strategické surovin musí být v Evropě získáno recyklací
Maximálně 65 % roční spotřeby každé strategické suroviny může pocházet z jedné země

Vedle kritických surovin se pak Roman Tvrzník ještě podíval podrobněji na zpětný odběr vysloužilých zařízení globální optikou. Zajímavé je, že je na starém kontinentu uváděno na trh na obyvatele největší množství nových elektrozařízení (16,2 kg). Současně je ale Evropa s obrovským náskokem také nejdůslednější ve zpětném odběru vysloužilé techniky – do recyklace míří 46,4 % elektroodpadu. V Severní a Jižní Americe je to pouhých 9,4 %. V Asii 11,7 % a Oceánii 8,8 %. Afrika pak zpětně odebere pouze 0,9 %. Zbytek světa tedy má co dohánět. Množství elektrošrotu navíc globálně neustále roste – letos připadá na jednoho obyvatele planety 8 kg. V roce 2030 to už bude 9 kg. To znamená v absolutních číslech nárůst 2 miliony tun elektroodpadu každý rok. Není tedy divu, že vidí Unie právě v důsledné recyklaci cestu ke snížení dodavatelských rizik ze zemí, které nejsou jejími členy. Ve vysloužilých produktech se nachází tuny kritických surovin, ale i dalších materiálů, které lze použít znovu ve výrobě.

Projekt SERVIS sdružení APPLiA se snaží řešit nedostatek odborných servisních pracovníků na trhu

Generální ředitel APPLiA CZ Radek Hacaperka informoval o novém projektu „SERVIS“ se zapojením odborných středních škol – z řad jejich studentů by měli do budoucna vzejít noví servisní technici, kteří doplní a nahradí stárnoucí generaci lidí věnujících se tomuto oboru v některých případech i desítky let. Největším strašákem servisního prostředí je už poměrně dlouho to, jak stoupá průměrný věk techniků.

Postupně se každopádně podařilo navázat spolupráci se školami v Praze, Plzni, Ostravě, Třebíči, Hluboké nad Vltavou, Českých Budějovicích a Chomutově. S dalšími školami chce APPLiA CZ ještě jednat a síť rozšít, aby pokrývala rovnoměrně celou republiku.

Studijní plán je logicky vystavěný – v prvním ročníku se učí žáci teorii, ve druhém již pracují s reálnými produkty ve škole a ve třetím mají praxi v regionálních servisech zúčastněných členů projektu. A právě spolupráce škol se servisy představuje asi největší výzvu – ne všude je snadné zajistit žákům praxi. Na Chomutovsku se to dokonce zatím ukázalo jako nemožné, byť se řešení problému intenzivně hledá.

I tak považujeme popsané aktivity sdružení výrobců za velký úspěch – už jen to, že se podařilo tento plán úspěšně realizovat včetně dodání tištěných skript do škol. APPLiA pak spustila v posledním roce marketingovou podporu projektu a snaží se o něm šířit povědomí v médiích a na sociálních sítích. V letošním školním roce přidá ještě soutěž jednotlivých škol, jejichž žáci změří své síly v Praze.

Co přinese nové nařízení EU o bateriích?

Posledním mluvčím na konferenci byl Petr Kratochvíl, jednatel kolektivního systému Ecobat. Ten se specializuje na zpětný odběr baterií a se společností Elektrowin spolupracuje už od roku 2010. Ecobat je jediným systémem s oprávněním sběru všech druhů baterií v Česku. Tématem přednášky bylo nové nařízení EU o bateriích, které vešlo v platnost letos v srpnu a nabude účinnosti 18. února 2024. Kratochvíl upozorňuje, že od tohoto data bude mít přednost před zákonem o výrobcích s ukončenou životnostní. Ministerstvo životního prostředí proto bude muset ze ZVUŽ odstranit některé rozpory s tímto nařízením týkajícím se výhradně baterií.

Nová regulace přesně stanovuje jednotlivé skupiny baterií, řeší jejich bezpečnost, zavádí takzvaný digitální pas, omezuje některé látky, přichází s tolik diskutovanou vyjímatelností baterií a řeší i další témata, jako je uhlíková stopa a další. Klíčové informace, které zazněly:

Za přenosné baterie se považují ty, které jsou hermeticky uzavřené a mají hmotnost do 5 kg, a nejsou specificky průmyslové, pro elektrická vozidla, lehké dopravní prostředky (LMT) a nejsou určeny pro startování
Za baterie pro LMT se považují ty, které jsou hermeticky uzavřené, mají hmotnost do 25 kg a slouží k poskytování energie pro pohon kolových vozidel, která mohou být poháněna pouze elektrickým motorem nebo kombinací motoru a lidské síly
Bezpečnost baterií – musí k nim být od 18. srpna 2024 přiložen doklad o splnění bezpečnostních parametrů, provedených zkouškách a možných rizikách.
Digitální pas – od 18. února 2027 budou muset mít baterie takzvaný digitální pas dostupný prostřednictvím QR kódu. Z veřejně dostupných informací budou mít spotřebitelé k dispozici materiálové složení baterie, její základní technické specifikace, informace o recyklátu a uhlíkové stopě. Odborníci pak v pasu najdou i podrobné informace o použitých materiálech, údaje pro demontáž a čísla dílů
Minimální sběr – regulace stanovuje od roku 2024 minimální účinnost zpětného odběru přenosných baterií na 45 %, od roku 2027 na 63 %. U baterií LMT je to 51 % od roku 2028 a 61 % od roku 2031.

Závěrem je možné říci, že seminář splnil očekávání, a účastníci si odnesli řadu zajímavých a praktických podnětů.

• • •

VÝHODY A NEVÝHODY MONOPOLNÍHO KOLEKTIVNÍHO SYSTÉMU PRO VÝROBCE

V poslední době se často přetřásá otázka, zda je více kolektivních systémů v České republice pro určitou oblast zákona výhodou či naopak. Vzhledem k tomu, že naši partneři jsou výrobci elektrozařízení ve smyslu zákona č. 542/2020 Sb., zaměříme se na tyto výrobky.

Zákon umožňuje činnost více kolektivních systémů v plnění povinností výrobců elektrozařízení, pokud k tomu splňují zákonné předpoklady a získají od Ministerstva životního prostředí oprávnění tento systém provozovat. Pomíjíme možnost výrobců plnit své povinnosti individuálním způsobem, protože tak činí marginální množství firem.

U elektrozařízení má oprávnění pět hlavních společností. Vyvstává otázka, zda je pro firmy - výrobce výhodné fungovat v takovém prostředí, nebo by bylo lepší, kdyby v České republice existoval pouze jeden kolektivní systém.

Model více kolektivních systémů

Pokud se podíváme na nevýhody více kolektivních systému, nalézáme zde například potíže při plnění požadavků výše uvedeného zákona v § 73 odst. 1 o povinnosti výrobců uvádět odděleně náklady na zpětný odběr na svých daňových dokladech. Jednotlivé společnosti musely od platnosti tohoto paragrafu (1. 1. 2021) nastavit ve svých interních systémech oddělené uvádění recyklačních příspěvků ve spolupráci s IT pracovníky tak, aby tomuto ustanovení vyšly vstříc. To ovšem neznamenalo, že by nevznikaly následně těžkosti zejména v řetězci dalších subjektů, které výrobky nakupovaly a dále prodávaly, zejména se jedná o velkoobchody a obchodní řetězce. Jak uvádět na prodejních daňových dokladech recyklační příspěvek u výrobků, které jsou ve stejné kategorii (například elektrických bojlerů) a jsou dokonce jako výrobky totožné, ale dodávané od dvou dodavatelů, z nichž každý je registrován u jiného kolektivního systému, a má tedy jiný recyklační příspěvek? V tomto případě vydalo MŽP metodický pokyn z 26. 10. 2021, tedy deset měsíců po platnosti zákona č. 542/2020 Sb., kde šalamounsky v bodě 2.7. uvádí, cituji:

2.7. Rozdílná výše příspěvků při distribuci výrobků od různých výrobců

V případě distribuce či prodeje identických výrobků pocházejících od různých výrobců se budou viditelné recyklační příspěvky u každého z výrobků lišit, a to i zásadně, když si každý z výrobců plní povinnosti prostřednictvím jiného kolektivního systému nebo prostřednictvím svých individuálních systémů. V takovém případě je nezbytné, aby distributor a prodejce uváděli na daňovém dokladu u každého výrobku takovou výši recyklačního příspěvku, která byla skutečně výrobcem uhrazena do kolektivního systému, resp. v jaké výši ji výrobce vypočetl či prokazatelně odhadl v rámci svého individuálního systému. (Zvýrazněno autorem příspěvku.)

Je evidentní, že v praxi nikdo pečlivě neohlídá, zda na skladě vydává skladník identický výrobek od jednoho nebo druhého dodavatele a jaký by měl být ve chvíli prodeje recyklační příspěvek. U monopolního kolektivního systému by tento problém samozřejmě odpadl.

Obdobné potíže vznikají také u refundací příspěvku, který byl dodavateli zaplacen, ale výrobek následně opustil naše území a skončil prokazatelně v zahraničí. Téměř detektivní práce zejména internetových e-shopů ve vyhledávání zaplaceného recyklačního příspěvku, který chtějí vrátit zpět od dodavatele na daný výrobek, je někdy velmi náročná. V poslední době se ale díky tlaku těchto společností na dodavatele, aby při zalistování nového výrobku nebo změně výše recyklačního příspěvku vždy uvedly sazbu recyklačního příspěvku, který je následně přímo uveden na kartu daného výrobku, daří tuto agendu lépe a hlavně přesněji zvládat. To významně ulehčuje pozdější možné refundace. Opět by v tomto případě jeden kolektivní systém s jednotným sazebníkem přinesl významné ulehčení.

Více kolektivních systémů ale také znamená určité riziko. Každý z nich může hospodařit jiným způsobem a může se také stát, že některý kolektivní systém neufinancuje svou činnost a vystaví tak riziku své výrobce, kteří pak budou muset vyhledat jiný kolektivní systém, aby si své povinnosti výrobce splnili. To pak může vést až k opakované úhradě příspěvku klienty zkrachovalého kolektivního systému. Kolektivní systém, který si plní řádně své povinnosti v souladu se zákonem, totiž nebude chtít, a ani nemůže ze zdrojů svěřených mu jeho vlastními výrobci, sanovat náklady na recyklaci u výrobků, které byly uhrazeny do zkrachovalého kolektivního systému a na jejichž zpětný odběr logicky nemá k dispozici odpovídající příspěvky. Může nastat situace jako na jaře letošního roku, kdy klienti společnosti REMA PV Systém s.r.o. museli hledat nový kolektivní systém a očekávali, že když jednou zálohu na solární panely zaplatili, že je nebudou platit v tom systému, do kterého chtějí přejít. Bude ale nový kolektivní systém platit recyklaci solárních panelů ze svých zdrojů? Určitě ne!

O tom, jak by si každá společnost měla hlídat činnost, transparentnost a finanční stabilitu svého kolektivního systému, byla věnována část programu společnosti ELEKTROWIN a.s. na listopadovém semináři pro výrobce.

Model jednoho kolektivního systému

Na druhé straně právě výše recyklačního příspěvku je podle mého názoru rozhodujícím momentem výhodnosti nebo nevýhodnosti jednoho kolektivního systému v Česku.

Monopolní systém si v podstatě může diktovat ceny podle vlastního zdůvodnění a výrobci jsou povinni ze zákona jeho služeb využívat. Jsou tak doslova vazaly tohoto kolektivního systému. A to nejen ve smyslu výše příspěvku, ale například i administrativní zátěže nebo systému vykazování. Je zde otázka, zda všechna vykazovaná náročnost je skutečně nutná. Je zřejmé, že monopolní kolektivní systém si kromě diktátu výše příspěvku nemusí dělat starosti s redukcí svého aparátu, nemusí nutně hledat úspory ve svém systému a nemusí ani nabízet služby pro svého partnera s takovou horlivostí a pečlivostí jako v konkurenčním prostředí.

Monopolní kolektivní systém má i své nepopiratelné výhody. Celostátně se lépe kontroluje vhledem k výkazům a statistikám. Pro MŽP je mnohem jednodušší spolupráce s jedním subjektem než s více partnery. Celý tok od uvedení na trh až po zpracování je jednotně a přesněji zdokumentován.

Na závěr je jasné, že každý systém má své klady a zápory. Pro udržitelný rozvoj recyklace s tlakem na minimalizaci nákladů a rezerv je jistě výhodnější systém s více kolektivními systémy. I když i ten přináší složitosti a rizika, o kterých byla v tomto příspěvku již zmínka. Základní podmínkou řádného fungování konkurenčních kolektivních systémů je ale důsledná kontrola ze strany státních autorit, kterou však postrádáme prakticky po celou dobu naší činnosti.

Ing. Jiří Janouškovec
manažer klientského servisu pro výrobce a dovozce

• • •

PISTOLE DO LEDNICE NEPATŘÍ. NA CO VŠECHNO LIDÉ ZAPOMÍNAJÍ, NEŽ ODLOŽÍ STARÉ ELEKTRO NA SBĚRNÝ DVŮR

Spotřebiče, které dosloužily, patří na sběrný dvůr nebo jiné místo, odkud se dostanou k recyklaci. To dnes už ví každé malé dítě, natož dospělý. Měly by přitom být kompletní, aby se třeba při laické demontáži kompresoru lednice neuvolnily do ovzduší freony ničící ozonovou vrstvu. Někdo to ale s „kompletností“ přehání.

Své o tom vědí ve společnostech - takzvaných kolektivních systémech, které celý systém nakládání se starým elektrem organizují -, i u zpracovatelů, kteří ekologickou recyklaci zajišťují. Co se někdy vyvalí ven, když se na začátku demontáže otevřou dvířka dlouho nepoužívané lednice, by často mohlo konkurovat faraonově hrobce, do níž pronikli archeologové. Jenže ti jsou na překvapení všeho druhu připraveni.

„Zkuste si představit, že je léto, třicet stupňů ve stínu, a vy otevřete lednici, ve které někdo nechal nákup od řezníka,“ říká Renata Kachlířová z havlíčkobrodské společnosti RUMPOLD-RCHZ, která patří k největším zpracovatelům starého elektra v České republice.

„To maso vám doslova vyjde naproti, jak s ním hýbou červi. I když pak lednici vyklidíme, páchne tak, že zamoří celé okolí. Zrecyklovat ji ale musíme,“ popisuje Renata Kachlířová.

Šok zažili zdejší zaměstnanci před časem, když v jedné z lednic našli hned několik pavouků sklípkanů. Naštěstí byli mrtví a dokonce částečně mumifikovaní. Běžnější jsou předměty z domácností, třeba knihy, obrazy, vázy, nebo staré vinylové desky. I něco k pití se občas najde: výjimečné nejsou plechovky s pivem, kterému ještě ani neskončila záruční doba, nebo lahve s dalším alkoholem.

Dát si něco z toho „k svačině“ si ovšem nikdo nedovolí. Zaměstnanci musí neustále počítat s namátkovou dechovou kontrolou.

Alkohol je velkým lákadlem

Ve společnosti PRAKTIK systém, která se recyklaci elektra věnuje ve Stráži pod Ralskem, občas při takové kontrole někdo „nadýchá“. Na základě smlouvy s Vězeňskou službou tam totiž pracují lidé, kteří jsou ve výkonu trestu. Pro ně je takový nález prostě neodolatelný i přes hrozbu kázeňského postihu. Někdy ale nejde jen o alkohol.

„Když jednou do kanceláře nakráčel odsouzený s pistolí v ruce, měli jsme opravdu hodně nahnáno,“ líčí vedoucí zdejší logistiky Pavla Vitvarová. Ukázalo se ale, že jde jen ohlásit neobvyklý nález, ke kterému došlo během pracovní směny. Poslední majitel vyřazené lednice si totiž zbraň schoval do vrstvy izolace.

„Později se ukázalo, že je sice historická, ale stále střelbyschopná,“ vzpomíná Pavla Vitvarová.

„Než lednici předáte na sběrný dvůr, poslednímu prodejci, nebo třeba dobrovolným hasičům, kteří se na sběru vysloužilých spotřebičů také podílejí, zkontrolujte opravdu důkladně, jestli jste v ní něco nezapomněli,“ apeluje Jan Marxt z kolektivního systému Elektrowin. Ten má na kontě nejvíc lednic, mrazáků a dalších velkých spotřebičů, které se u nás každoročně dostanou k ekologickému zpracování.

Nemusí to totiž být jen zbraň, pavouci nebo prošlé potraviny. Jedním z nálezů, které si vybavují v Havlíčkově Brodě, byl totiž třeba zlatý řetízek…

• • •

JAK JE TO S NEKOMPLETNOSTÍ SPOTŘEBIČŮ?

Nekompletnost je jedním z pojmů, které provázejí systém zpětného odběru vysloužilých spotřebičů v ČR od jeho počátku, tedy od roku 2005. Býval úhelným kamenem posuzování, zda staré elektro patří, či nepatří na sběrný dvůr. Změnila se ale legislativa a s ní i tato situace.

Od doby, kdy výkupny nesmějí vykupovat elektrozařízení ani jeho části, by s odbytem nekompletních zařízení mohl nastat problém. Elektrowin proto dnes nijak nelimituje množství ani stav přebíraných elektrozařízení, byť mohou být výrazně nekompletní.

Stále však usilujeme o nápravu a chceme zajistit, aby elektrozařízení byla kompletní v co největší míře.

I když je asi zbytečné to připomínat, je faktem, že mnoho spotřebičů, zejména staršího data výroby, které se objevují ve sběrné síti, obsahuje nebezpečné látky. Ty při neodborném zacházení, například demontáži kompresorů chladniček, mohou ohrozit zdraví a bezpečnost, nebo poškodit životní prostředí.

Připomeňme si, co obsahuje elektrozařízení, které lze označit za kompletní:

hnací část (motor, kompresor, topné těleso, indukční či mikrovlnný zdroj, apod.),
hnanou část (např. převodovka, buben, plotna, trouba, fritovací nádoba, čerpadlo, chladicí okruh),
nosnou konstrukci či plášť.

Podle našich zkušeností u spotřebičů nejčastěji chybějí tyto části:

chlazení – potrubí a kompresory (zda je kompresor součástí chlazení v době předání vidí i obsluha sběrného místa a má možnost informovat občany o škodlivých důsledcích jejich odstraňování)
velké spotřebiče – motory
mikrovlnky (kategorie malé spotřebiče) – transformátory.

Nekompletnost prověřujeme u každého sběrného místa a vyhodnocení odchází automaticky jako informace jeho provozovateli. Opakující se vysoký výskyt nekompletnosti řešíme.

Z dlouhodobého vyhodnocení vyplývá, že nejčastěji je způsobena nelegální činností obsluhy sběrného místa, nelegální činností konečného uživatele (do 10 %), v neposlední řadě pak krádežemi z důvodu nedostatečného zabezpečení sběrného místa.

Závěrem si pak pojďme shrnout ještě dva základní parametry, k nimž se zpětný odběr za roky fungování systému v ČR propracoval. Dnes platí, že do něj patří veškeré elektro, včetně bojlerů, tepelných čerpadel, přímotopných radiátorů apod.

Zároveň je zpětný odběr je stále neadresný, staré elektro lze tedy odevzdat zdarma a kdekoli. Tato možnost není vázaná na trvalé bydliště.

• • •

JAK NEJLÉPE VYUŽÍT KAPACITU WINTEJNERŮ? PŘÍKLADEM MŮŽE BÝT HRA TETRIS

Při přepravě wintejnerů ke zpracovateli je naší snahou minimalizovat nemalé přepravní náklady a snížit dopady na životní prostředí zbytečnými emisemi. Toho můžeme dosáhnout optimálním skládáním spotřebičů, čímž dojde k maximálnímu využití objemu wintejneru.

Limitem je u otevřených kontejnerů na chladničky jejich výška. Ani lednice naskládané na sebe nesmí přesahovat přes okraj kontejneru více než 5 cm. Správné skládání spotřebičů do wintejneru je takovým „tetrisem“, a kdo ho umí lépe hrát, obdrží vyšší odměnu.

Jaká je konkrétně výše této odměny? U wintejnerů CH se při průměrné čtvrtletní hmotnosti převzatých kontejnerů do 2,5 t odměna nevyplácí. Při více než 2,5 a míně než 4 tunách činí 0,20 Kč/kg, od 4 tun pak 0,50 korun za kilogram.

U wintejnerů WMS je to obdobné, jen s drobnými odlišnostmi. Při průměrné čtvrtletní hmotnosti převzatých kontejnerů se odměna nevyplácí do 3 t, při více než 3 t a méně než 5 t činí 0,20 Kč a nad 5 t představuje 0,50 korun za kilogram.

A ještě jedno upozornění: Čistý kontejner je povinností zpracovatele, pokud tomu tak není, neváhejte využít možnost podatpodnět k proběhlému svozu, abychom mohli zjednat nápravu a situace se už neopakovala!

• • •

RECYKLAČNÍ VÍKEND MĚL LETOS REKORDNÍ ÚČAST

Již podeváté, v on-line podobě pak počtvrté, proběhl v půlce října víkend ve znamení recyklace – Recyklační víkend, a to díky dlouhodobé spolupráci Národního technického muzea a kolektivního systému Elektrowin. Ne náhodou se termín konání shodoval se 14. říjnem, tedy dnem, který je vyhlášen Mezinárodním dnem elektroodpadu.

Každý elektrospotřebič, který dle zvážení svého majitele mohl aspirovat na muzejní exponát, mohl být ve dnech 13. až 15. října 2023 nabídnut Národnímu technickému muzeu v Praze. Nebylo potřeba nikam chodit, stačilo jej zmínit v diskusi facebookové události Recyklační víkend společně s fotografií, účtenkou, záručním listem, nejlépe však i s příběhem spotřebiče. Odborný pracovník muzea obratem posoudil, zda má spotřebič šanci rozšířit sbírku muzea. V mnoha případech však musel být spotřebič odmítnut ne snad, že by nesplňoval podmínku exponátu, ale protože už stejný druh je součásti sbírky nebo depositáře Muzea. Přesto však každý, kdo nabídl vysloužilý spotřebič muzeu, obdržel poukaz na slevu v hodnotě 180 Kč na vstup do muzea.

Jak probíhal letošní Recyklační víkend?

Od pátku do neděle více než 100 účastníků zaslalo své nabídky, mnoho z nich obsahovalo hned více než jeden spotřebič. Bylo tak opravdu z čeho vybírat. Pro doplnění muzejních sbírek bylo vybráno 9 velmi zajímavých předmětů. Mezi nimi se nachází kávovar na překapávanou kávu Eta z poloviny 80. let minulého století dochovaný v původní krabici s kupní dokumentací nebo leštička parket firmy Esa z počátku 50. let 20. století. „Nejzajímavějším přírůstkem pro sbírky je pak domácí mandl nebo-li žehlič americké značky Maytag z druhé poloviny 30. let minulého století. Ve stálé expozici sbírky Technika v domácnosti můžete vidět pračku této značky, ale žehlič jsme doposud neměli příležitost do sbírky zařadit. Neměli bychom zapomenout ani na dvojici spotřebičů značky Elektrolux a to vysavač z roku 1936 a lednici z počátku 40. let minulého století, přičemž oba předměty nesou zároveň zaznamenání hodné uživatelské příběhy“, pochvalovala si nové přírůstky expozice Technika v domácnosti její kurátorka Lucie Střechová.

Jaké spotřebiče letos vyhrály?

Celkem bylo v rámci Recyklačního víkendu vybráno 9 spotřebičů, které rozšířily sbírky Národního technického muzea, prvních pět bylo navíc oceněno poukázkou na nákup spotřebního zboží v hodnotě 500 Kč. Jsou to:

elektrický kávovar Eta 0172 v původním obalu s návodem z roku 1986
vysavač Elektrolux z druhé pol. 30. let 20. stol. s původním kufříkem a příslušenstvím
elektrický žehlič americké výroby Maytag z pol. 30. let 20. stol.
lednice Elektrolux z roku 1941
elektrický žehlič Tamat press z roku 1991 v původní prodejní krabici

Všem zúčastněným děkujeme za nabídky, oceněným gratulujeme k ceně, a těšíme se na další ročník.

• • •

VÍTĚZ LOŇSKÉ RECYKLOLIGY OCENĚN NA PŘEHLÍDCE POŽÁRNÍCH AUTOMOBILŮ PYROCAR 2023

Od pátku do soboty 18. - 19. srpna patřilo celé přibyslavské letiště již tradičně největšímu setkání hasičských automobilů v ČR, PYROCAR 2023. Během dvou dnů akci navštívilo kolem 40 000 příznivců hasičské techniky a bylo opravdu na co se dívat. Do akce bylo zapojeno 46 vystavovatelů a bylo možné obdivovat přes 350 hasičských vozidel.

Jedním z hrdých účastníků akce byl opakovaně i Elektrowin. Kromě edukativních materiálů o recyklaci přivezl i nafukovací atrakci Přelez, přeskoč, recykluj, která bezpochyby projela již celou Českou republiku. Vždyť od svého uvedení v roce 2017 doprovázela bezmála 300 venkovních akcí, kde si návštěvníci všech věkových kategorií mohli změřit své síly.

Supervítěz loňské Recykloligy oceněn

Tak velkolepá akce, jako je Pyrocar 2023, se stala místem předání certifikátu supervítězi loňské Recykloligy. Do soutěže se zapojilo 992 sborů dobrovolných hasičů, kdy každým svozem vysloužilého elektra získali jeden los. V osudí bylo 1897 losů a štěstí se usmálo na SDH Sedlice, který do osudí vložil své 4 losy. Sedličtí hasiči však nejsou v soutěžích projektu Recyklujte s hasiči žádní nováčci. V roce 2016 byli oceněni za výsledek sběru ve výzvě Sbíráme jako draci, o rok později pak na druhém místě v soutěži Natoč to s hasiči. Gratulujeme!