Účast Elektrowinu na mezinárodních konferencích
Elektrowin byl jako jediný kolektivní systém v ČR pozván na dvě významné konference zabývající se cirkulární ekonomikou z různých úhlů pohledu. Jedná se o konference Eurovent a ERSCP, které se uskutečnily v září 2025 v Praze a kde výsledky zpětného odběru v ČR prezentoval předseda představenstva Elektrowin a.s. Obě konference měli vynikající řečníky a přinesly zcela jiný pohled na oběhové hospodářství než ten, který se diskutuje v rámci WEEE Fora.
Eurovent
Je obdobou WEEE Fora pro firmy zabývající se topením, ventilací, klimatizacemi a průmyslovým chlazením (anglická zkratka HVACR). Eurovent je představitelem evropského odvětví HVACR, zastupuje více než 100 společností přímo a více než 1 000 nepřímo prostřednictvím 16 národních asociací. Většinou se jedná o malé a střední společnosti, které vyrábějí technologie pro vnitřní klimatizace, procesní chlazení a chladicí řetězec ve více než 350 výrobních závodech v Evropě. Generují kombinovaný roční obrat více než 30 miliard EUR a zaměstnávají více než 150 000 Evropanů na kvalitních technologických pozicích.
Summit Eurovent, který se koná každé dva roky zavítal ve dnech 24. až 26.9.2025 do Prahy. Celkem se sešlo 354 účastníků ze 168 organizací z 28 zemí, aby tři dny diskutovali o výměně zkušeností, spolupráci a dialogu zaměřeném na budoucnost. V rámci summitu proběhlo 20 setkáními, 2 odborné semináře a 2 stěžejní večerní akce, které se konaly v průběhu dvou dnů. Summit nabídl poutavý a rozmanitý program určený k posílení partnerství napříč odvětvím.
Největší počet účastníků přijel z Itálie (19 %), Česka (12 %), Německa (11 %), Francie (9 %) a Švédska (9 %). Z pohledu zaměření účastníků dominovali výrobci (70 %), s velkým odstupem následovaly asociace (9 %), poskytovatelé služeb (4 %), laboratoře (4 %) a akademická obec (2 %).
Téma EUROVENTSUMMITU 2025, #ManufacturingForTomorrow poukázalo na význam oběhovosti a udržitelnosti v odvětví HVACR. Zdůraznilo závazek našeho průmyslu měřit a řídit své dopady na životní prostředí a dláždit cestu k udržitelnější budoucnosti. Summit vyzdvihl, jak udržitelnost a výroba zelených technologií zvyšují globální konkurenceschopnost evropského průmyslu HVACR.
ERSCP (European Roundtable on Sustainable Consumption and Production)
Ve dnech 15.–18. září 2025 se v Praze konal 22. ročník Evropského kulatého stolu o udržitelné spotřebě a výrobě (ERSCP), který se v České republice uskutečnil poprvé. Tématem letošního ročníku byla „Spolupráce více zainteresovaných stran v oblasti udržitelnosti: Role podniků, akademické sféry, veřejného sektoru a občanské společnosti v udržitelné spotřebě a výrobě (SCP)“, zaměřená na propojení výzkumu, praxe a politiky v oblasti udržitelné spotřeby a výroby.
Konference přilákala na 180 účastníků a zahrnovala 4 hlavní sekce a 35 paralelních sekcí. Úvodní slovo pronesl Janez Potočnik, spolupředseda Mezinárodního panelu pro zdroje a člen Římského klubu, který zdůraznil propojenost sociálních a ekologických systémů a naléhavou potřebu systémové změny směrem k oběhovému hospodářství.
Program pokrýval širokou škálu témat, včetně:
- Udržitelné a cirkulární obchodní modely v průmyslu
- Cirkulární ekonomika a udržitelný přístup k využívání zdrojů
- Udržitelná spotřeba a životní styl
- Odpady a recyklace
- ESG a financování udržitelnosti
- Role měst a regionů
- Environmentální vzdělávání a výchova k udržitelné a cirkulární společnosti
Součástí konference byl také PhD Day pro začínající výzkumníky a aktivní zapojení studentů během závěrečné sekce, kdy společnost ERSCP udělilapoprvé cenu za nejlepší článek.
Konference zdůraznila, že budování udržitelné a cirkulární budoucnosti vyžaduje spolupráci napříč generacemi a sektory, kombinující akademické poznatky s praktickými zkušenostmi. Nabídla odborné panely, kulaté stoly i interaktivní workshopy a příklady dobré praxe, a dále paralelní sekci studentských prezentací zaměřenou na inovace a udržitelnost.
Janez Potočnik – bývalý evropský komisař pro vědu a výzkum a později pro životní prostředí v roce 2014 navrhl první balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství v oblasti politiky EU přednesl hlavní projev, v němž se zamýšlel nad desetiletím vývoje a provádění politik. Na základě svých rozsáhlých zkušeností z čela tvorby environmentálních a hospodářských politik EU se zabýval milníky, které formovaly evropskou oběhovou agendu, posoudil její reálné dopady na politiku a průmysl zmínil i poznatky získané z úspěchů i přetrvávajících překážek. Při pohledu do budoucna Dr. Potočnik zasadil oběhové hospodářství do širšího kontextu hospodaření se zdroji, zelené transformace, cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a globální konkurenceschopnosti – přičemž zdůraznil naléhavou potřebu systémové změny k urychlení oběhovosti jako hnací síly udržitelných a odolných společností.
Velmi zajímavý byl příspěvek Melanie Jaeger-Erben, která se zabývala otázkou, zda se naše zaměření na „udržitelnou spotřebu“ nezaměřuje na nesprávný bod. Zdůraznila, jak digitalizace a platforma ekonomiky transformují lidskou činnost na komoditizovanou práci a mění náš čas, pozornost, a dokonce i citový život na zdroje. Místo toho, abychom s lidmi zacházeli jako s programovatelnými spotřebiteli, nás vyzvala, abychom upřednostnili alternativní ekonomiky, nekonzumní praktiky a vztahové způsoby života – od kutilství a peer-to-peer sítí po městskou těžbu a komunitní stravovací praktiky.
Nelze opomenout ani přednášku otce principu rozšířené odpovědnosti výrobců prof. Thomase Lindhqista, který zasadil svůj příspěvek do širšího kontextu rostoucích environmentálních výzev a naléhavé potřeby udržitelného nakládání se zdroji. Politické nástroje, jako je rozšířená odpovědnost výrobce (EPR), byly zavedeny s cílem přenést environmentální náklady na výrobce a podpořit principy cirkulární ekonomiky. I přes tyto snahy však přetrvávají významné překážky při dosahování skutečných produktových inovací a snižování dopadů na životní prostředí.
Ve svém vystoupení se prof. Lindhqvist zaměřil na vývoj uvedených schémat, přičemž zdůraznil jejich současné silné i slabé stránky a možnosti zlepšení. Přednáška se zabývala otázkou, proč rozšířená odpovědnost výrobce nepřinesla očekávané změny v oblasti výrobků a jakou roli může hrát design a inovace při minimalizaci environmentálních dopadů. Zároveň se dotkla systémových omezení a potřeby silnější podpory ze strany veřejných institucí.
V rámci závazku Evropské komise podporovat udržitelnou modernizaci poskytl Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro oblast klimatu, pohled na úlohu oběhovosti v zelené agendě Evropy na úrovni politiky. Cirkularita dnes není jen o snižování množství odpadu – je to o podpoře inovací, odolnosti a ekonomické konkurenceschopnosti tváří v tvář výzvám v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a zdrojů.
Při pohledu do budoucna se Jan Dusík zabýval úsilím EU o to, aby se zásady oběhového hospodářství staly hmatatelnými nástroji pro udržitelný růst, snížení závislosti na kritických surovinách a odolnější evropskou ekonomiku.
